Průvodce CMP

Mozkové příhodě lze předcházet

Riziko vzniku mozkové příhody se zvyšuje s množstvím rizikových faktorů u daného člověka.

Některé z nich ovlivnit nelze:

  • Věk - počet CMP se zvyšuje již od 40. roku, maximum je po 60. roce života.
  • Pohlaví – v mladším věku jsou CMP více ohroženi muži, kolem 60ti let jsou obě pohlaví zastoupena zhruba stejně a ve vyšším věku převažují ženy.
  • Rodinná dispozice – pokud je v rodině častější výskyt srdečně cévních onemocnění v mladším věku, pak je riziko vzniku CMP jistě vyšší. Další neovlivnitelnou příčinou vzniku CMP je vrozená vada cév, která vede k vytvoření tzv. výdutě (aneurysmatu). Toto vyklenutí cévy může být dlouhá léta bez příznaků a při náhlém prasknutí způsobí krvácení Výskyt aneurysmat v rodině zvyšuje riziko CMP u pokrevních příbuzných a proto je vhodné při jakýchkoli obtížích podstoupit vyšetření mozkových cév.
  • Řadu skutečností ale můžeme svým chováním ovlivnit.
  • Správným životním stylem je možné další významná rizika výrazně snížit.


Dodržováním těchto 10 následujících doporučení chráníte Váš mozek:

  1. Kouříte-li, pokuste se přestat. Jestliže se Vám to nedaří, obraťte se na poradnu pro odvykání kouření.
  2. Najděte si pohybovou aktivitu, která je pro Vás vhodná a věnujte jí alespoň 30 minut denně.
  3. Udržujte si přiměřenou váhu.
  4. Vylepšete svůj jídelníček – omezte sůl, tuky a cukry.
  5. Dodržujte pitný režim.
  6. Zajímejte se o svůj zdravotní stav, pravidelně si nechte zkontrolovat tlak, hodnoty krevního cukru a cholesterolu a pokud jsou zvýšené nad normální hodnoty, pak je nutná snaha o jejich snížení – vždy v prvé řadě dietními opatřeními, dále léky, které Vám předepíše Váš lékař.
  7. Vyhněte se pití nadměrného množství alkoholu, zejména destilátů.
  8. Snažte se vyvarovat stressových situací a máte-li pocit, že je nezvládnete, vyhledejte pomoc odborníků.
  9. Nemoci srdce a jiná dříve vzniklá onemocnění sice sami jistě neovlivníte, ale pravidelnými kontrolami u specialistů a dodržováním léčebného režimu můžete předejít cévním komplikacím.
  10. Věnujte se svým koníčkům, choďte do společnosti, buďte optimisty.


[ nahoru ] 

Příčiny vzniku CMP

Mozek, jež činí pouhá 2 % celkové tělesné hmotnosti, spotřebuje 20% z celkové spotřeby kyslíku. Při poklesu dodávky kyslíku dochází nejprve k poruše funkce příslušné části mozku, při déletrvající nedokrevnosti (ischemii) vznikne mozkový infarkt neboli ložisko, ve kterém dojde k odumření mozkových buněk.

Většina cévních postižení mozku jsou způsobena nedokrevností (ischemií), nejčastěji při ucpání přívodné cévy krevní sraženinou, často v terénu zúžených tepen při ateroskleroze. Ischemické cévní mozkové poruchy můžeme rozdělit podle příčiny vzniku do tří velkých skupin:

  1. infarkty vznikající jako důsledek aterosklerózy velkých mozkových tepen. Jedná se o nemoc cév, při které aterosklerotické pláty zúží průsvit postižených tepen.
  2. infarkty, které vznikají jako důsledek onemocnění srdce – například poruchy rytmu nebo srdeční nedostatečnost.
  3. infarkty z postižení drobných tepének v důsledku dlouhotrvajícího neléčeného vysokého krevního tlaku. !!! I když vysoký tlak nebolí je nutné ho důsledně a trvale léčit. !!!

Méně častou příčinou CMP je krvácení (hemoragie) do mozkové tkáně.
Může se jednat buď o krvácení do mozkové tkáně, které tvoří 15% CMP, nebo o krvácení mezi mozkové pleny. Větší pravděpodobnost krvácení do mozkové tkáně mají opět osoby s vysokým krevním tlakem. Tento druh krvácení je zatížen velmi vysokou úmrtností (až 50% během prvních 30 dnů).

Krvácení mezi mozkové pleny (5% CMP) je většinou důsledkem prasknutí výdutě (aneurysmatu) na některé mozkové tepně a znamená vždy vážné ohrožení života.

Po přerušení přívodu krve a kyslíku do postižené části mozku nervové buňky rychle odumírají a dochází k projevům poruchy mozkových funkcí.

[ nahoru ] 

Jak poznat, že se jedná o mrtvici?

Jednoduchým testem, jak poznat, že se může jednat o náhlou mozkovou příhodu je vyzkoušení tří úkonů:

  1. vycenění zubů – varováním je, pokud se jeden koutek nezvedá vůbec nebo je pohyb asymetrický

  2. předpažení obou rukou se zavřenýma očima – opět asymetrické postavení nebo pokles je podezřelý z poruchy mozkové funkce

  3. opakování rozvité věty – např. „Na každém šprochu je pravdy trochu.“ – pokud nemocný nerozumí, není schopen opakovat, nebo má problémy s výslovností, je nutné okamžité vyšetření

V případě, že zjistíte jakýkoli problém při provádění i jen jednoho z výše uvedených úkonů, je nutné okamžitě volat lékaře. Cévní mozková příhoda je stejně jako srdeční infarkt závažný akutní stav, který vyžaduje okamžité vyšetření a léčbu na specializovaném pracovišti, proto je nutné při rozpoznání některého z příznaků ihned volat 155 či 112.

Každá chvíle, kdy je mozek nedostatečně prokrven, vede k poškození nervových buněk, které může být nevratné, proto je nutné jednat rychle. I lehké a přechodné příznaky, které do několika minut či hodin odezní, mohou znamenat jakousi „varovnou“ příhodu – tzv. tranzitorní ischemickou ataku – TIA. Velmi často do několika týdnů dojde k opakování, většinou se závažnějšími následky.

[ nahoru ] 

Příznaky mozkového iktu či TIA

Mezi nejčastější projevy náhlého poškození mozkových funkcí patří:

  • Náhlá slabost (paresa) nebo plné ochrnutí (plegie). Bolest, pocit zmrtvění, ztuhlosti či jiné nepříjemné pocity na postižené straně. Tyto příznaky mohou postihnout celou jednu stranu těla nebo pouze horní nebo dolní končetinu. Stejně tak se CMP či TIA může projevit i v jedné polovině obličeje, kdy se přestane hýbat ústní koutek na postižené straně.

  • Problémy s řečí - buď ve smyslu neschopnosti vyslovovat (dysartrie), nebo ve smyslu neschopnosti vyjádřit myšlenku nebo porozumět řeči druhých (afázie). Někdy pacient například jen těžko hledá slova nebo se vyjadřuje nesouvisle, gramaticky špatně, někdy není schopen řeči vůbec nebo opakuje jen jedno slovo či slabiku. V jiných případech pacient sice mluví, ale řeč nedává smysl a on nerozumí svému okolí.

  • S poruchou artikulace bývá velmi často spojeno i obtížné polykání, neboli dysfagie Problémy působí hlavně polykání tekutin, zakuckávání, hrozí i nebezpečí vdechnutí a následné dušení.

  • Náhlá zmatenost, desorientace v prostoru nebo čase. Často do té doby plně orientovaní lidé se najednou nejsou schopni vyznat v důvěrně známém prostředí, nepoznávají své blízké, mohou i nepřiměřeně reagovat.

  • Náhle vzniklá porucha zraku, například výpadek části zorného pole, dvojité vidění nebo i pokles víčka. Tzv. zatmění před očima je častým projevem zhoršeného prokrvení mozku, ale pokud je oboustranné, krátkodobé – v řádu vteřin – a nenásleduje rozvoj dalších obtíží, pak se o počínající CMP zpravidla nejedná. Naopak několikaminutová ztráta visu na jednom oku (amaurosis fugax) je projevem TIA.

  • Náhlý pád, závratě, problémy s udržením rovnováhy a koordinací pohybů i při jinak neoslabených svalech může znamenat poškození mozečku či statického aparátu.

  • Náhlá prudká bolest hlavy bez zjevné příčiny, často spojená s bolestí a ztuhlostí šíje, nevolností a zvracením je podezřelá z krvácivé mozkové příhody.

Další méně časté, ale neméně závažné příznaky CMP jsou například náhle vzniklé neuvědomování si a ignorování věcí na jedné straně těla, náhlé výpadky paměti, porucha psaní či počítání, neschopnost provést běžné denní činnosti, nevolnost, problémy s kontrolou moče a stolice.

[ nahoru ] 

Následky mozkového infarktu

Následky CMP jsou velmi variabilní podle místa a rozsahu poškození mozku.

Velmi časté je jednostranné ochrnutí končetin při poškození částí mozkové kůry, která pohyb řídí či zpracovává, nebo při přerušení spojení mezi mozkovou kůrou. Protože se hlavní dráhy hybnosti na rozhraní mozku a míchy kříží, projeví se porucha hybnosti na druhostranných končetinách. Je-li ložisko v levé hemisféře mozku, vznikne postižení pravostranných končetin a opačně. Odumřelé mozkové buňky nebo krevní sraženina jsou postupně vstřebávány, což je proces trvající několik měsíců. Postupně se rozvíjí typické držení končetin s pokrčením v lokti, ohnutím a stočením zápěstí dovnitř a sevření ruky v pěst. Dolní končetina bývá natažená v koleni, které se špatně ohýbá, špička přepadává a je vtočena dovnitř.

Dalším častým projevem je porucha řeči ve smyslu špatné výslovnosti (dysartrie) nebo zhoršená vyjadřovací schopnost či omezení schopnosti porozumět (afázie). Poruchy řeči jsou často spojené s poškozením tzv. dominantní mozkové polokoule (což je u praváka většinou levá a opačně). S cévní mozkovou příhodou jsou ve velkém procentu spojeny i změny psychiky, časté jsou např. změny nálad, chování nebo i depresivní stavy, dezorientace apod.

Komplikací proběhlé CMP může být i epilepsie.

Kontaktujte nás

!FIRMA
Ulice Nejedlého 123
Město nad Labem 595 03

E-mail: !EMAIL
Tel.: !TELEFON


Zvětšit mapu